Proč je tak důležité?
- Je hlavním krmivem pro záruku mechanického nasycení.
- Poměr a obsah bílkovin, energie a většiny minerálních látek je nejbližší fyziologické potřebě téměř všech kategorií i věkových skupin.
- Pouhým smyslovým hodnocením jsme schopni zjistit o něm téměř vše.
- Pokud se při sklizni a uskladnění neprovedly zásadní, trestuhodné chyby, je seno dieteticky bezproblémovým a spolehlivým krmivem.
- A co víc – v případě problémů je seno téměř vždy účinnou „první pomocí.“
Co hlavně a konkrétně koním poskytuje?
Zmíněné mechanické nasycení je vždy otázkou dostatečné dávky a ostatních doplňků. Potřeba a příjem sena je velice variabilní. U koně živé hmotnosti 500 kg by měla být spotřeba 10 – 12 kg sena denně.
- Bílkoviny: čím dříve seno sečeme, tím více obsahuje bílkovin. Pro hříbata a kojící klisny bychom měli louku posekat v době, kdy se v převládajícím druhu trav vyvinuly první laty (neboli metání). Pro dospělé koně sečeme v počátku květu, neboli tehdy, kdy se začíná objevovat pyl. Bílkoviny jsou rozloženy v žaludku a vstřebány v tenkém střevě.
- Vápník: je základním prvkem růstu a pevnosti kostry. Není ale v kostře uložen „natvrdo,“ neustále z kostí z části odchází a zase do nich vrací. Kromě toho má v organizmu spoustu práce s přenosem nervových vzruchů a udržováním rovnováhy mezi zásadami a kyselinami. Seno obsahuje vápník ve velmi snadno uvolnitelné a využitelné formě. Mnoho také záleží na obsahu využitelného vápníků v půdě. Je-li jeho obsah nízký, je ho v rostlině vždy méně – a to ještě záleží na kondici půdy samotné. Výborná využitelnost vápníku ze sena má také svoje chybky. Když seno v druhé polovině sušení důkladně vymokne, voda vápník vyplaví. Ale pro hříbata i kojící klisny není vápníku dost ani v nejlepším senu.
- Hořčík: seno je jedním z jeho zdrojů.
- Vláknina: je to složitý cukr, který nepodléhá rozkladu vlastními trávicími enzymy živočichů. Je základem dietetiky a zároveň zdrojem energie.
- Beta-karoten: zdroj A vitaminu, v zimní době je seno významné i tohoto důvodu. Ale během skladování se beta-karoten přirozeně rozkládá.
Co se senem děje v trávicím traktu?
Seno je očicháno a opatrně ochutnáno. Pokud vyhovuje, následuje důkladné rozžvýkání mezi stoličkami a proslinění. Na sežrání 1 kg sena kůň potřebuje cca 45 minut. Stejně jako celkový příjem je to velmi individuální. Žvýkání je pro koně velmi důležité a tak by měli dostávat nejméně 0,5 kg sena na 100 kg živé hmotnosti. Sliny ze sena uvolňují či vyplavují první živiny. Ty se tráví přednostně a rychle, s největším využitím. Rozžvýkaná hmota putuje do žaludku, kde je rozložena bílkovinná část a je vstřebána v tenkém střevě. Vápník se převážně vstřebá v první části tenkého střeva. Vláknina až do tlustého a slepého pomáhá posouvat tráveninu prostřednictvím pohybů peristaltikou trávicí trubice. V tlustém a slepém střevě ji mikroflóra rozloží na jednoduché cukry a z nich vytváří mastné kyseliny. Ty uvolní do prostředí tlustého střeva a mastné kyseliny prochází přes jeho stěnu do vlásečnic. Dále jsou přeměněny a využity v játrech a svalech. Ale ani mikroflóra nedokáže rozložit silně „zdřevnatělou“ neboli přezrálou vlákninu (lignin). Tu obsahuje obilná sláma nebo seno přestárlých trav. Seno obsahuje malou část nestravitelné vlákniny, která se podílí na utváření charakteristického tvaru a konzistence trusu.
Kvalita sena je vždy zásadní.
Seno má mít přirozeně zelenou barvu a našemu čichu příjemné aroma. Sebemenší zatuchlý zápach znamená přítomnost spor plísní a riziko obsahu mykotoxinů. Prvotní příčinou je svezení a uložení nedosušeného sena. Kromě plísní se v něm množí i bakterie a roztoči. Dobře dosušené seno se musí ponechat 6 – 8 týdnů dozrát či vypotit. Hmota ještě dále uvolňuje vlhkost a probíhá v ní slabý fermentační proces. Zkrmovat čerstvé, „nevypocené“ seno může zavinit řadu dietetických i zdravotních obtíží, které se většinou projeví kolikami. Bledé či nažloutlé seno bylo zbytečně dlouho na slunci, namoklo nebo je skladované více než rok. Vždy obsahuje málo či žádný beta-karoten.
Tmavé seno bylo špatně sušeno, během sušení v něm nastaly nežádoucí fermentační procesy. Bude mít špatnou stravitelnost bílkovin. Většina chovatelů dává přednost senu z podhorských a horských oblastí před seny z nížin. Takové seno obsahuje příjemně aromatické byliny a to je považováno za známku kvality. Ve skutečnosti o kvalitě sena, tedy hlavně o obsahu živin rozhoduje kvalita půd. Tedy hloubka ornice a úživnost. A ta je vždy lepší v nížinách.
A to je všechno?
Seno je nositelem života v trávicím traktu koně. Bez kvalitního sena nemůže probíhat fermentační proces ve slepém a tlustém střevě. Obrovské množství prvoků a bakterií produkuje nejen mastné kyseliny, ale i vitamíny a enzymy. Vše, co bylo zmíněno, platí úměrně i o zelené píci. Ale i v době pastvy by měli dostávat menší množství sena. Zejména v počátku, kdy si zelené krmení navykají. Koním patří luční seno. Může být obohaceno jetelovinami z lučních porostů, to zvyšuje jeho bílkovinnou i biologickou hodnotu. Vojtěškové či jetelové seno není pro nadbytek bílkovin pro koně vhodné. Pouze krátkodobě a v omezeném množství pro hříbata a kojící klisny.
Seno je skutečným základem výživy koní. Bez sena není myslitelná žádná část života ani pracovní a sportovní činnost koní!