Kůň, zoologové říkají lichokopytník, má vlastní enzymatické i mikrobiální trávení, ale také o něm říkáme, že je býložravec s jednoduchým žaludkem. Ne, že by to nešlo dohromady, ale moc častý hit to mezi býložravci není. Mezi lichokopytníky řadíme čeledi - koňovití, zajícovci, tapíři, nosorožci. Sudokopytníci, to je něco jiného: 10 čeledí, 300 druhů a z toho je většina přežvýkavců. Paleobiologové tvrdí, že v třetihorách byli v módě mnohem víc než teď, že zastarali. Dokonce, že vymírají. Že by kůň byl zastaralý model? A proč vlastně?
Mikrobiální trávení je symbióza vyššího živočicha a populace mikroorganizmů, kteří žijí v jeho trávicím traktu. Svými enzymy nejen pomáhají, je to o stupeň víc. Umožňují žít býložravcům, udržují jeden ze základních principů potravního globálního potravního řetězce: rozložit vlákninu (složitý cukr, nerozložitelný pro vlastní enzymy nejen koní, ale všech býložravců) na jednoduché cukry a ty dále na zdroj energie koně, těkavé mastné kyseliny. Kromě toho produkují vitaminy a enzymy, třeba k uvolnění fosforu. Těkavé mastné kyseliny se vstřebají přes stěnu střeva do krve, spolu s nimi vitamíny B, část fosforu taky projde. A pak šup, ocas nahoru a všechno ven. I ti malí pracanti, co koni tak moc pomohli.
Přežvýkavci to mají zavedeno mnohem lépe. V jejich bachoru probíhá podobná fermentace jako ve slepém střevě koně. Pak hmota těl mikroflóry pokračuje do žaludku a tenkého střeva. Tam je rozložena a resorbována jako každá jiná bílkovina. Mikrobiální bílkovina je vysoce hodnotná, neboli má plné spektrum esenciálních aminokyselin a plně se vyrovná té nejkvalitnější živočišné bílkovině. Kráva nemá k dispozici jen rostlinnou bílkovinu, tedy nic moc, protože v ní chybí některé esenciální aminokyseliny a plnohodnotnou bílkovinu mikrobiální. Proto může zdánlivě z trávy či sena, siláže, řepy a obilovin, ve skutečnosti ale hlavně z mikrobiální bílkoviny produkovat mléko a ještě v ní roste tele. Právě bachor či předžaludky vůbec je ten evoluční pokrok, který z přežvýkavců vytvořil modernější, podstatně zvýhodněnou skupinu býložravců.
Koním chybí zdroj plnohodnotné bílkoviny, v tom tkví nevýhoda koně a jeho příbuzných. To je důvod, proč koním musíme v několika obdobích života vylepšovat výživu kvalitními bílkovinnými doplňky.
Zdržme se ještě u kvality bílkovin. Víme, že v žaludku se bílkovina enzymem trypsinem rozloží na své základní stavební kameny, aminokyseliny. Jen ty, nikoliv celá velká molekula bílkoviny, mohou přes sliznici tenkého střeva projít do krve. Teprve z nich si látková výměna podle potřeb celého organizmu staví svaly, orgány, bílkovinu kostí, šlachy, kopytní hmotu, srst a žíně, krevní bílkoviny včetně bílkovin jako imunoglobulinů, nervovou tkáň…
Pravda je, že v přirozených podmínkách života a vývoje koně jako druhu koním skutečně stačila tráva. Představme si porosty s botanicky pestrým složením dávných savan nebo travnatých stepí, na živinami bohatých půdách. Srovnejme je s našimi pastvisky. Hned víme, o co jde. A také, domestikace je něco zcela jiného, než dávný předek nebo kůň v přírodě. Prostě, dnešní travní porost dnešnímu koni nestačí a to ani po doplnění ovsem a ječmenem!