Zdá se, že to s nimi je velmi jednoduché. Mikroflóra tlustého a slepého střeva je produkuje v dostatečném množství. To ale jen tehdy, když má pro svou činnost ideální podmínky. Těmi je dostatek i kvalita objemného krmiva (sena, pastvy), podíl škrobu odpovídající možnosti jeho rozložení na jednoduché cukry pokud možno v tenkém střevě, popřípadě rozumné minimum škrobu přicházejícího do slepého střeva. Krmiva správně skladovaná, bez mykotoxinů, bez reziduí látek chemické ochrany rostlin a darů minulosti, jako je DDT, PCB. Rozhodující je také rozložení krmiv během dne, dodržení doby odpočinku i doby ke krmení a následného klidu, přirozený pohyb koní, což nebývá záležitost vysoké tréninkové aktivity. Nesmíme zapomenout na napájení. Výjimečně nepříznivá situace je po použití léků, které mají na mikroflóru negativní vliv. Hříbata dostávají dostatek B vitamínů v mléce. Nedostatek by mohl nastat při příliš časném odstavu, kdy ještě není plně rozvinuta mikroflóra.
Pro rostlinná krmiva jsou charakteristické víceméně spolehlivé hodnoty obsahů. Ale i ty jsou zase závislé na podmínkách pěstování, opět jsme u úrovně péče o pastviny a dodržení technologie sklizně a konzervace objemných krmiv. Zdrojem mohou být také kvasnice, v současné době jsou k dispozici pivovarské.
Hydrofilní vitamíny mají v látkově výměně mnoho funkcí. Většinou se podílí na hospodaření s energií, metabolizmu bílkovin, souvisí s kondicí CNS. Vůči vlivům prostředí jsou obecně méně citlivé než lipofilní vitamíny. V organizmu netvoří zásoby, vylučují se močí a málokdy hrozí organizmu nepříznivé předávkování. V krmných směsích je zvykem doplňovat je na průměrnou úroveň potřeby, i když je to u některých téměř zbytečné.
Vitamin B1, thiamin
Jeho zdrojem jsou sušené pivovarské kvasnice, pšeničné klíčky a otruby, z obilovin nejvíce oves. Základní funkcí je účast na metabolizmu sacharidů. Jeho sledování a zvýšené dávkování je vhodné u koní v intenzivním tréninku. Jednak vzhledem k využití cukrů, ale hlavně kvůli metabolicky nepříznivé situaci, vznikající při hromadění meziproduktů, jejichž přeměna nemůže při jeho nedostatku pokračovat. Projevuje se nekoordinovanými pohyby, malátností, nervozitou až lekavostí. Právě pro vit. B1 platí uvedené zásady péče o zdravé prostředí střev. Vit. B1 blokuji účinné látky obsažené v kapradině hasivce orličí a přesličce bahenní. Obvyklá potřeba je 3 – 5 mg na 1 kg sušiny krmiva, v období tréninku je možno zvyšovat o cca 20%.
Vitamin B2, riboflavin
Má významný vliv na metabolismus cukrů, tuků a aminokyselin, ovlivňuje celkovou energetickou přeměnu v organismu. Jako součást enzymů v dýchacím řetězci je nezbytný pro základní buněčný metabolismus. Potřeba pro koně je cca 2 mg na 1 kg sušiny krmiva. Lze předpokládat, že ve většině situací je mikroflórou zajišťován jeho dostatek. Je citlivý na světlo.
Vitamin B12, kobalamin
Je ve střevech za dostatku kobaltu syntetizován i vstřebáván. Zaměřujeme se proto na dostatek využitelného kobaltu v krmné dávce. Potřeba kobaltu je cca 0,1 mg na 1 kg sušiny krmiva. Jeho množství v krmivech je závislé na typu půd, a proto je vhodné dbát na jeho přítomnost v krmných směsích. Raději vždy v organické formě, tedy vázaný na chelátech.
Doplnění je významné při chudokrevnosti, u výrazně podvyživených koní a vzhledem k jeho krvetvorné funkci i po invazi cizopasníků. Jeho potřeba u dospělého koně je 0,12 mg.
Kyselina listová
je obsažena v mladé zelené píci a může chybět koním bez přístupu k zelenému, čerstvému krmivu. Celoroční krmení senem je častější u koní v intenzivním tréninku než u jiných kategorií a to je opět souvislost, která není pro přirozené zásobení příznivá. Humánní medicína uvádí řadu významů a funkcí, mimo jiné vznik nukleových kyselin (látky, které tvoří genetický materiál) a souvislost s metabolismem aminokyselin. Pro chovatele koní je podstatný její významný vliv na krvetvorbu. Je vhodné dbát na její dostatek v počátku tréninku, kdy se kůň adaptuje na zátěž mimo jiné i zvyšováním počtu červených krvinek. Kyselina listová významně pomáhá koním po invazi cizopasníků. Potřeba u dospělého koně je 6 - 12 mg.
Biotin, vitamin H
Písmeno H v názvu je odvozeno od německého slova Haut, tedy kůže.
V podmínkách běžného chovu by měl být dostatečně syntetizován mikroflórou. Při nedostatečném růstu či kvality kopytní hmoty je biotin vždy prvním doplňkem. Jeho vliv narůst a kvalitu kožních derivátů i kůži samotnou je nesporný. Nicméně je třeba uvědomit si nutnost dalších živin souvisejících s růstem a kvalitou kopytní hmoty i genetických předpokladů. Než nakoupíme relativně drahý biotin jako samostatný doplněk, prověříme si mikrominerální výživu (zinek, mangan, železo) a zásobení koně esenciální sirnou aminokyselinou methioninem. Fyziologická potřeba je 3 – 4 mg pro dospělého koně, „léčebná“ dávka biotinu by měla být 3 mg na 100 kg živé hmotnosti denně.
Další vitaminy této skupiny jsou téměř ve všech životních koňských situacích dodávány z obilovin, objemných krmiv a zejména syntetizovány mikroflórou v dostatečném množství.
Vitamín C, čili kyselina askorbová
Dominantní je odborný názor, že většina savců si jeho potřebné množství zajišťuje vlastním metabolizmem. Nicméně, ze zootechnické praxe dobře víme, že podávání relativně vysokých dávek C vitaminu zvyšuje odolnost zvířat proti záporným vlivům prostředí i obecnou imunitu. Působí jako antistresor, zejména vůči tepelným stresům v letním období. U starých koní se jeho syntéza pravděpodobně snižuje a přídavek C vitaminu má pro ně význam. Doporučení se pohybuje mezi 40 – 80 mg pro dospělého koně. Na trhu jsou kompozita C vitaminu a pak se dávkování řídí podle návodu výrobce. V organizmu se podílí na syntéze kolagenu, proto senedostatek projevuje menší pevností cévních stěn, především vlásečnic, a tedy zvýšenou krvácivostí. Dále je vitamin C důležitý pro tkáňové dýchání. Podporuje vstřebávání železa, stimuluje tvorbu bílých krvinek, vývoj kostí, zubů a chrupavek, podporuje růst. Podílí se také na antioxidační obraně buňky.
Je velmi citlivý na téměř všechny vlivy prostředí včetně kontaktu se železem. V krmných směsích je využívána fosfátová forma, která je vůči vlivům prostředí více odolná, včetně kontaktu se železnou technologií.
L-karnitin
Podobnou pozici má známý L-karnitin . Je nabízen jako doplněk pro zlepšení růstu svalové hmoty, včetně srdeční svaloviny, jeho význam se zdůrazňuje při zkrmování olejů. Metabolický význam L-karnitinu spočívá v energetickém využívání mastných kyselin s dlouhým řetězcem. L-karnitin je syntetizován v játrech z aminokyselin lysinu a methioninu, nutný je také vitamín C. Větší množství je uloženo ve svalech. Na jeho využívání jsou dva rovnoměrně zastoupené názory. Jeden zdůrazňuje jeho efekt a účelnost doplňování. Doporučení pro intenzivně trénující koně je 10 g denně.
Jiný argumentuje skutečností, že L-karnitin je v těle ve velkých zásobách a nelimituje využití mastných kyselin ani při enormní zátěži. Syntéza karnitinu je velmi rychlá a pokud je zajištěna dodávka lysinu a methioninu, je natolik výkonná, že podávání L-karnitinu ztrácí smysl.