Pastva je pobyt koní v přírodě. To nejpřirozenější a nejlepší, co pro ně můžeme udělat. Přesto musíme, kromě jiného, počítat s dvěma riziky – toxickými bylinami a cizopasníky. Fyziologické utváření trávicího traktu koní je složité a citlivé. Proto na ně mohou silně negativně působit jak rostlinné jedy, tak toxiny cizopasníků, včetně odběru živin a poranění tkání.
U většiny více či méně toxických bylin se nebezpečí definuje jako koliky. Uvědomme si, že v tomto případě je to působení toxinů na nervovou tkán regulující harmonii trávicích pochodů. Tento podnět nemusí být zvlášť silný, a přesto může koni způsobit závažné, bolestivé stavy. Drasticky a razantně působí některé rostlinné jedy na játra, krvetvorbu, mohou ochromit dýchací aparát nebo srdce. Většina bylin, které koně závažně ohrožují, mají či měly významné postavení ve farmacii nebo lidovém léčitelství. To víc než dostatečně vypovídá o jejich působení na jednotlivé tkáně či metabolické pochody.
V mnoha a mnoha článcích, internetových stránkách i publikacích o koních je vyjmenována většina skutečně nebezpečných bylin. Zobrazení si snadno najdeme na wikipedii, botanika wendys.cz, botany.cz, atd.
Asi nemá smysl podrobně probírat působení většiny z nich, hledat a zapamatovávat si co nejvíc. Určitě je lepší mít otevřené oči na pastvině a louce, v klidu si projít jejich okolí a naučit se znát byliny a keře, které tu rostou. Už jen proto, že každá rostlina má své stanoviště podle potřebných podmínek, nadmořské výšky, specifik umožňujících šíření….
Vyjmenujme si ty nejnebezpečnější:
Efektní hrozen modrých květů na 50 – 130 cm vysoké lodyze nejjedovatější byliny u nás (způsobují koliky a ochrnutí dýchání), oměje šalamounku, bychom těžko hledali v nížinách. Roste ve vysokohorských polohách (na subalpínských nivách), na světlinách a kolem vodních toků či na vlhkých půdách. Kvete od července do září. Omějí je ale mnoho druhů a jejich rozšíření je velmi široké. A také jako okrasná trvalka na zahradách, což nese riziko rozšíření do blízkého okolí. Většina druhů je chráněna zákonem. Prakticky totéž platí pro náprstník velkokvětý i další náprstníky (poruchy srdečního rytmu), ty ve svém výskytu sestupují do středních poloh. I náprstníky jsou ozdobou zahrad.
Obecně nejobávanější „jedovatinou“ je starček přímětník. Je to vysoká bylina se žlutým okolíkem, kvete od června do srpna, má velikou schopnost rozmnožení. Svou silnou toxicitu (působí na jaterní tkáň) neztrácí sušením ani silážováním. Starčků je mnoho druhů a toxické jsou všechny. Jedinou šancí je ničit jej všemi způsoby, roste v nížinách i pahorkatinách, chráněný není. V senu i senáži koně ohrozí i silně toxické ocúny, rostoucí na méně udržovaných loukách, rovněž kapradina hasivka orličí (blokuje metabolicky významný vitamin B1), a také hlaváček jarní, který obsahuje glykosidy, silně toxicky působící na srdeční tkáň.
Známý pryskyřník prudký část své toxicity ztrácí při sušení a silážním procesu. Je hojný na vlhkých lučních stanovištích od nížin po vysoké hory
Rulík zlomocný roste v podhorských a horských lesech, mýtinách a okrajích lesů. Kvete od června do srpna červenofialovými kalichy, plodem je černofialová bobule. Způsobuje křeče a ochrnutá dýchání.
Koně se většině toxických rostlin vyhýbají, ale na to nelze plně spoléhat u mladých zvířat, při nedostatku krmiva, v senu nebo senáži. Právě silně toxické starčky bývají koňmi spontánně přijímány.
Koně ohrožují, byť s nižší než vždy fatální toxicitou i stromy a keře. Tis červený je rozhodně na prvním místě – způsobuje poruchy krevního oběhu, ochrnutí, koliky, dušení. Lýkovec jedovatý roste spíše ve stinných polohách pahorkatin a hor. Toxická je hlavně kůra a jeho červené plody, způsobuje koliky a dušnost. Štědřenec odvislý, nevelký strom, který se z parků i zahrad občas rozšíří do volné přírody má toxické efektní, akát připomínající žluté květy (konec května), plody i listy. Způsobuje koliky, křeče a ochrnutí dýchání. Ani akát není žádné neviňátko, jeho kůra způsobuje koliky a ochrnutí. Dub může koně ohrozit při konzumaci mladých listů a nedozrálých žaludů průjmy a kolikami.
Louky, pastviny, lesní cesty nebo jiná místa našich vyjížděk bychom neměli vnímat jako romantiku, ale jako podněty pro stálé poznávání přírody. Změny v zemědělském i lesním hospodaření vytvořily příležitost pro rozvoj u nás nepůvodních i v místě nezvyklých druhů. Pozornost je proto nutná, naši koně nám musí stát za trochu studia botaniky.
Reálnou skutečností je, že se koně s negativním působením rostlinných toxinů na pastvě setkají – třebas jen na úrovni ochutnání nebo v menší míře příjmu. Krmivářská praxe může kromě klasických léčebných zákroků kvalifikovaného veterináře nabídnout prevenci ve formě přípravků na bázi ostropestřce, který významně podporuje regeneraci jater. Dalším krokem je náprava poškozené mikroflóry účinným probiotikem. Firma Mervue doporučuje skvělý přípravek Pro-Bio Equine (orální pasta) nebo Pro-Bio Forte (sypký přípravek k zamíchání do krmiva) stabilizující střevní mikroflóru živou kulturou kvasinek Saccharomyces cerevisiae a spektrem vitaminů E, C a B, které při poškození mikrofóry v organizmu chybí.