Půda a živiny

  • Datum: 7.8.2018
  • Autor: Horse Vital team
  • Kategorie: Pastva
  • Čas čtení: 5 minut

Pastva, seno a přídavek obilovin, to jsou obvyklá krmiva pro koně. Mnoho chovatelů koní má za to, že tohle úplně stačí a nikdo a nic na světě je nepřesvědčí o opaku. Ne, že by jejich názor neměl nepominutelné opodstatnění: dokud se koně vyvíjeli (mnoho milionů let) a žili ve volné přírodě, pro jejich způsob života jim původní a přirozené travní porosty plně dostačovaly, neboli poskytovaly dostatek potřebných živin. Současný způsob života koní s člověkem a hlavně jeho nároky na práci či sport, kromě toho i výsledek několika století chovatelské a plemenářské práce postavily koně do zcela jiných podmínek i prostředí. Naše louky a pastviny se v žádném případě nemohou srovnávat s původní botanickou bohatostí stepí, savan či tunder a platí to i o kvalitě půd. Pastevní areály či louky mívají s bídou základní agrotechniku, vápnění je jejich vzácným svátkem a o přihnojení většinou nelze mluvit – ostatně ekologické předpisy a zákony jsou pro kvalitu luk a pastvin paradoxně velkým negativem. Ať se nám to líbí nebo ne, i porosty musíme živit stejně jako živočichy – tedy hnojit, potřebují také vodu, a co se zanedbá, má zásadní vliv na snížení obsahu živin v objemných krmivech. Kromě toho, typ a geologický původ půd přímo ovlivňuje koloběh živin v půdě a ještě tu máme další parametr, kterým je obsah humusu. Bez něj jsou živiny v půdě pro kořenový systém rostlin nedostupné. Současný suchý a teplý typ klimatu neposkytuje travním porostům dostatek času k vývoji a ani vláhy. To se nutně musí odrazit na obsahu živin v pastevním porostu a ještě si přiznejme, že v ČR jsou pastviny a louky téměř vždy na půdách nedobré hodnoty.

Vždy platí, že jen to, co rostlina z půdy může získat, uloží do svých tkání a pletiv a pravidlo „kde nic není, ani čert nebere,“ znají i zemědělci. Navíc, musíme počítat s tím, že řada živin obsažených v rostlinách je pro organizmus živočicha využitelná jen zčásti nebo vůbec.

Považujme tedy za realitu, že pastva ani seno nemůže být pro koně jediným ani plnohodnotným krmivem a obiloviny to nezachrání.

Nic nového pod sluncem – krmivářský průmysl existuje skoro dvě stě let a pojem pícní vápno znali už naši prapředci. Příkrmy směsí sójových zbytků, mlýnských produktů, soli a minerálních látek spolu s obilovinami koním se sice realizovaly později než u vykrmovaných hospodářských zvířat, ale v chovatelsky vyspělých státech už skoro sto let. Není se tedy čemu divit – naopak, je na co navázat.

Koně mají na obsah živin řadu zcela specifických nároků podle věku, plemene, stádia reprodukce i způsobu pracovního nebo sportovního využití. 

Koním můžeme přilepšit několika způsoby. Prvním jsou krmné směsi, které v granulované formě mohou obsahovat vše, co chybí v objemných krmivech. Týká se to bílkovin, energie, dietetických doplňků, ale hlavně minerálních látek i vitaminů. Krmné směsi vyráběné v naší firmě jsou rozděleny podle typu sportovního využití. Důraz se klade na typ energie podle aerobní a anaerobní zátěže, směsi pro intenzivní rychlou a silovou, zčásti obratnostní práci Gallop (steeple) a Jumper (parkur) mají většinovou část energie v rychlé a bezztrátové formě z tepelně upravené kukuřice, směs Hobby je univerzální typ do středního typu zátěže. Výhodou krmných směsí je jednoduchost dávkování a spolehlivost využití živin.

Kromě toho může chovatel koní sáhnout po zcela speciálních výrobcích, kterými může doplnit konkrétní minerálie (vápník, fosfor, hořčík) mikroprvky (měď, železo, selen), vitaminy – zejména vit. E, který je pro koně mimořádně důležitý, biologicky účinné látky, dietetika a metabolicky podpůrné látky. Špičkovým výrobcem tohoto typu doplňků je irská firma Mervue, jejíž produkty nabízíme na našem eshopu.

 

Horse Vital team

Komentáře

Podobné články

Krmení koní
  • 28.6.2018
Rizika zeleného krmení - 2. část
Rizika zeleného krmení II. část – toxické byliny a dřeviny
Přečíst celé