Jak zajistit koni kvalitní bílkoviny?

Jednotlivé kategorie koní mají rozdílné nároky na obsah bílkovin v krmné dávce. Pro přesnou úvahu ještě rozlišujeme:

1. celkové či hrubé bílkoviny, také nazývané celkové dusíkaté látky, zkratka NL. Toto množství je povinně deklarováno na etiketách doplňkových krmiv (krmných směsí, doplňků, atd.). Dodavatel objemných krmiv by měl tento obsah rovněž deklarovat jako jeden ze základních parametrů kvality sen a senáží.
2. stravitelné bílkoviny představují hodnotu, kterou bílkovina pro organizmus skutečně představuje. Zjistí se vynásobením obsahu NL koeficientem stravitelnosti. Ten se hledá v krmivářských tabulkách.
3. při výpočtu krmné dávky sledujeme i obsah esenciálních aminokyselin. Methionin bývá většinou dostatečný. Zvýšené nároky má na něj organizmus v době výměny srsti, poslední třetině gravidity a kojení. Vysoká potřeba lyzinu bývá v době růstu, intenzivního tréninku a opět graviditě a laktaci. 

Budeme-li sestavovat výpočty krmných dávek nebo hodnotit obsah živin v objemných krmivech, základní orientaci získáme z tabulek výživných hodnot krmiv. Dále potřebujeme znát nároky na živiny podle věku, reprodukce a pracovní zátěže. Tyto hodnoty, tzv. normy živin lze najít v odborné literatuře o výživě a chovu koní. Je ale třeba mít nadhled a být si vědom rozmanitosti podmínek chovu a pracovního zatížení i nároků zvířat. Objemná krmiva jsou v obsahu živin i jejich využitelnosti velmi variabilní. To je dáno výrobní oblastí, typem půd a úrovní výživy rostlin, srážkami a fenofází sklizně. Také vždy předpokládáme, že krmivo, které používáme, nemůže mít přesně „tabulkové hodnoty.“ Přesný odhad i posouzení je věcí praxe a dlouhé zkušenosti.

Základním zdrojem bílkovin pro koně je pastevní porost a seno, popř. senáže. Z obilovin má nejvyšší obsah bílkovin oves. Mělo by nám jít o to, aby koně měli v krmné dávce bílkovin „akorát.“ To je relativně snadné u dospělých koní mimo reprodukci, velmi obtížné u hříbat a koní v intenzivním tréninku. Březí i kojící klisny a plemeníci jsou s nároky někde uprostřed.

Jak zajistit v krmné dávce dostatek kvalitních bílkovin, jaká krmiva použít?

Pro hříbata a kojící klisny je vhodné luční seno sečené v rané fenofázi, což je ukončení sloupkování nebo počátek metání trav převládajících v porostu. Vhodný je také menší podíl vojtěškového sena nebo seno z porostů s podílem jetelovin. Totéž platí o pastevním porostu, ale na monokultuře vojtěšky ani jetele koně nepase me. To už hrozí nadbytek bílkovin a vážné zdravotní obtíže.

Další možnost je přídavek vojtěškového úsušku, sladového květu či pšeničných klíčků. Dávka se může pohybovat od 0,2 kg do 1 kg. Vojtěškový úsušek je ale třeba nakupovat ze skutečně kvalitního, prověřeného zdroje. Nikdy nelze vyloučit riziko obsahu mykotoxinů. Obsahy živin v úsušcích jsou také velmi variabilní, od 160 do 190 g NL v 1 kg. Ani sladový květ není zcela bez rizika. Pro přítomnost zakázané látky, peptidu hordeninu, prokazatelného v moči, nemůže být použit ve výživě dostihových koní. (Hordenin stimuluje produkci hormonu noradrenalinu a uvolnění zásobních tuků. Uvolněné tuky jsou při nepřirozeně efektivněji spalované na využitelnou energii.) Kladem je, že obsahuje vysoce kvalitní bílkoviny i dalších biologicky cenné látky. Dalším, ideálním doplňkem jsou pšeničné klíčky. Kromě vysokého obsahu bílkovin jsou energeticky významným krmivem s vitaminy A a E.

Obsah bílkovin v krmné dávce je nejjednodušší zvýšit přídavkem sójového extrahovaného šrotu. Je to po praktické stránce bezproblémový a bezpečný komponent, relativně snadno získatelný a hlavně s vysokým obsahem i vysokým obsahem esenciálních aminokyselin. Koně jej v převážné většině rádi přijímají. V množství 0,2 kg na kus a den pro dospělé koně cca 500 kg je vhodnou podporou špatně krmitelných koní, starých koní, v době regenerace při vysokých výkonech nebo onemocněních. Klisnám v poslední třetině březosti, době kojení i plemeníkům v době zapouštění. (Výživu jednotlivých kategorií koní, z nichž je nejnáročnější sestavení krmné dávky hříbat a koní v intenzivním tréninku, budeme řešit na jiném místě).

Kromě bílkovinných krmiv musíme zkrmovat a odměřovat obiloviny, vitamínové a minerální doplňky a řadu dalších doplňků. To je nemalá komplikace. Řešení je jednoduché a ve srovnání s náklady na pořizování menších množství různých doplňků kupodivu i finančně výhodnější. Zkušenosti s krmnými směsmi mají téměř všichni chovatelé. Protože se nám jedná hlavně o zajištění bílkovinné výživy, budeme se zajímat o obsah bílkovinných komponentů a celkový obsah bílkovin ve směsi včetně esenciálních aminokyselin.

Ve směsi bude na prvním místě obilovina, což je dáno (téměř vždy) jejím většinovým obsahem. Ze spektra bílkovinných komponentů bude na dalším místě už zmiňovaný sójový extrahovaný šrot, popř. sójové koncentráty. A další možnosti:

• Semeno lnu má velmi dobrou bílkovinnou hodnotu, tedy kromě obsahu tuku a významného dietetického působení. V současné době se používá v extrudované formě.
• Sušené krmné kvasnice, pivovarské nebo jiného původu jsou velmi žádoucí pro vysoký obsah esenciálních aminokyselin i obsah vitaminů B.
• Rybí moučku mohou (z legislativních důvodů) používat jen někteří výrobci. Nejkvalitnější jsou moučky severské provenience.
• Pšeničné nebo kukuřičné klíčky zvyšují bílkovinnou i biologickou hodnotu směsi.
• Sladový květ, kromě použití v dostihovém sportu.

Bílkovinná hodnota některých krmných směsí je postavena na většinovém zastoupení vojtěškového úsušku, pšeničných otrub a sójových slupek. Takové složení nemůže být skutečným přínosem pro kategorie koní se zvýšenými nároky a tyto směsi jsou pro převážně balastní obsah vhodné pro dospělé koně využívané pouze v lehčím pracovním zatížení.