Výcvikem rozumíme osvojování a zdokonalování pohybových návyků koně, ať už v přirozeném pohybu nebo nacvičovaných pohybových prvcích (skok, drezurní prvek). Výcvik je ve své podstatě vytváření nových podmíněných pohybových reflexů, které se projeví ve zvládnutí techniky požadované činnosti koně. Cílem výcviku je optimální koordinace svalů a nervů při pohybové činnosti a zátěži.
Pokud mají být podmíněné reflexy vytvořeny a bezchybně fixovány, je třeba během výcviku dodržovat několik podmínek:
Provádět nácvik za plné pozornosti a soustředění koně. Nacvičovaný prvek musí být hlavním a jediným předmětem činnosti centrální nervové soustavy.- Vzniknou-li při počátku výcviku špatně nacvičené pohyby nebo reakce, je později i při nejlepší metodice velmi těžké až nemožné je odstranit.
- Výcvikem vytvořené návyky a podmíněné reflexy se musí pravidelně posilovat opakovaným cvičení, jinak dochází k jejich postupnému zapomínání či vyhasínání.
Tyto zásady jsou zcela obecné a znají je chovatelé většiny zvířat, které cvičí a připravují k zábavním nebo pracovním činnostem. Ostatně, musí se jimi řídit i příprava a nácvik řady pracovních činností lidských.
Fyziologickou podstatou návyku na pohyb či pohybový prvek je vytvoření dynamického pohybového stereotypu v kůře mozku. Je to dočasné dvousměrné komplexní spojení mezi řadou orgánů a systémů, z nichž hlavní je koordinační centrum motoriky v mozečku, dále analyzátory, vegetativní nervový a hormonální systém, vnitřní orgány a pohybové ústrojí. Jejich koordinací vzniká náročný a složitý sled podmíněných pohybových reflexů či reakcí, vyžadujících správně dlouhý čas nácviku, jeho metodickou postupnost a stálé opakování.
Vytváření dynamického pohybového stereotypu má čtyři fáze:
- Generalizace: V první fázi je nacvičovaný pohybový prvek prováděn nejistě, strnule, bez obratnosti a pohybové koordinace. Do provedení cviku je zapojen nadbytek svalů a také nadbytek analyzátorů a center v mozkové kůře. Novému cviku se věnuje zbytečně velká část centrální nervové soustavy (to se jmenuje strašným názvem nedostatečný vnitřní diferenciační útlum). Tím je rušena koordinace pohybu a není vytvořena souhra mezi svaly samotnými ani ostatními orgány. V počáteční fázi je každý nacvičovaný pohybový prvek energeticky předimenzován.
- Koncentrace: V druhé fázi se zesiluje vnitřní diferenciační útlum a přenáší se do částí CNS, která nejsou pro provedení konkrétního pohybu nutná. Nacvičovaný pohyb začíná být uvolněný, přesný, lépe koordinovaný a rychlejší, ztrácí se strnulé a nadbytečné části pohybu.
- Stabilizace: Pohyby jsou prováděny přesně, plynule, úsporně s plným soustředěním. Pohybu se zúčastňují jen nezbytně nutné svalové skupiny, práce svalů je pouze na nezbyté úrovni potřebné pro daný pohyb. Je vytvořena koordinace mezi svaly a ostatními orgány, což zvyšuje výkonnost koně v každém pohybu. Vzniká dynamický pohybový stereotyp.
- Automatizace: Dynamický pohybový stereotyp se upevňuje a automatizuje. Stálým opakováním určité pohybové kombinace se v CNS vyvíjí speciální pohybové vzorce, které jsou podkladem plné automatizace nacvičených pohybových prvků.
Při výcviku se vytváří nová a zdokonalují již existující podmíněná reflexní spojení, což zase zvyšuje způsobilost CNS k nacvičování dalších prvků. Výcvik ve svém důsledku vždy posiluje rychlost, sílu, vytrvalost i obratnost. Definice a zdůvodnění se může zdát zbytečné a nadměrně složité. Je to ale důvod uvědomit si, že v organizmu skutečně probíhají složité děje. Proto musíme výcviku věnovat maximální pozornost. Pracujeme s živým tvorem a jeho i naše chyby se sčítají. A těžko se napravují.
Při výcviku je třeba brát v úvahu typ vyšší nervové činnosti tzv. neurotyp koně. Určení neurotypu zvyšuje účinnost výcviku koně podle jeho osobnosti a správně volený výcvik jeho neurotyp posiluje.
SANGVINIK je silný, vyrovnaný a pohyblivý. Velmi dobře se přizpůsobuje zátěži tréninku, intenzivní zátěži i změnám. Je schopen udržet si po dlouhou dobu vrcholnou formu. Tento neurotyp je vždy výkonný ve všech disciplínách, nejvíce mu „sedí“ vytrvalostní soutěže. Je pro něj charakteristický silný vzruch a silný útlum. Jsou-li koně, kteří prožívají svá vítězství, pak by to měli být sangvinici.
FLEGMATIK je silný, vyrovnaný a inertní (slabě reagující). Tréninku se přizpůsobují jen pozvolna a mají výrazné reakce na změny. Ve stabilních podmínkách jsou klidní, vyrovnaní až apatičtí. Vynikají při silových a rychlostních disciplínách a na krátkých tratích. Je to typ koně, o kterém říkáme „spolehlivé zvíře.“
CHOLERIK je silný a nevyrovnaný. Jejich výkon tréninku narušuje neklid a vznětlivost a jejich výkonnost bývá nestandardní. Vyhovuje jim pomalé tempo dlouhých tratí při distančních disciplínách.
MELANCHOLIK se těžko přizpůsobuje tréninku a intenzivní přípravě. Výkonově jsou melancholici slabí a snadno bývají přetrénováni.
Tyto charakteristiky jsou v našich představách převážně či hlavně přisuzovány lidem. Nejedná se ale o lacinou antropomorfizaci. Neurotypy zvířat byly charakterizovány v učebnicích zootechniky už v sedmdesátých letech minulého století. Paradoxem je, že rozdělení neurotypů bylo u zvířat vážně a seriozně zkoumáno v tehdejším Sovětském svazu, byť podobné tendence v psychologii zvířat, správně etologii, soudruzi rádi nazývali „buržoazní pavěda.“
Trénink považujeme za proces, kdy se kůň a jeho organizmus přizpůsobuje na opakovaná zatížení. Základem pochopení těchto procesů je úvaha o stresové adaptaci, která byla popsána v dřívějších příspěvcích. Během tréninku organizmus vytváří morfologické (morfologie se zabývá tvarem, formou a strukturou organismů) a funkční přizpůsobení systémů, orgánů, tkání až na úroveň buněk a zároveň dochází k funkčnímu propojování centrální nervové soustavy, endokrinního systému, motorických center i dalších tělních orgánů. Mění se krevní obraz, zvyšuje se adaptabilita a pohotovost kompenzačních reakcí vnitřního stavu organizmu, která může podstatně přesáhnout přirozenou úroveň získanou přirozeným vývojem v původním prostředí a způsobu života. Tím se organizmus, jeho orgány a systémy stávají schopnými pracovat více intenzivně a dosáhnout většího výkonu.
Povrchní představa o výsledku tréninku, kterým by mělo být zvýšení objemu svalové hmoty a pouhého většího svalového výkonu je proto zcela nereálná. Jednotlivé orgány a systémy se přizpůsobují specifickému druhu zátěže a proto jsou v organizmu také specifické reakce na typy zátěže.
Základními faktory tréninku jsou intenzita, objem a frekvence. Intenzita je základním faktorem tréninku silových a rychlostních kategorií, objem zátěže disciplín a frekvence v obratnostním tréninku. Optimálního výsledku lze dosáhnout jen optimálně řízeným procesem adaptace organizmu. Tím jsme zakončili asi trochu méně zajímavé obecné souvislosti. O konkrétní aplikaci a metodice tréninku zase někdy příště.
Text byl napsán s využitím a citacemi ze studijních skript Fyziologie zátěže, výcviku a tréninku koní, Prof. MVDr. Jaroslav Hanák, DrSc,
A úplně na závěr!
Prémiové nutriční přípravky pro koně od irské společnosti Mervue Equine jsou jedničkou v oblasti produktů pro výživu a zdraví koní. Zásobení organizmu kyslíkem je mimo jiné dáno dostatkem dobře využitelného železa, nejlépe v organické formě. Zkuste se zamyslet nad aplikací přípravku IRON BOOSTER, spolehlivý zdroj železa v chelátové formě, navíc s komplexem vodorozpustných vitamínů skupiny B. Přípravek má výrazný vliv na zvýšení počtu červených krvinek a tím zlepšení zásobování organizmu kyslíkem.
Mikroprvek měď je podstatný pro tvorbu a obnovu červených krvinek. Měď v organické formě obsahuje přípravek COPPER BOOSTER k perorální aplikaci gelu s mědí v chelátové formě. Kromě toho, že podporuje tvorbu červeného krevního barviva má také vliv na lepší kvalitu srsti a vyšší plodnost.